Rozhovor se senátorem Čunkem o ústavní stížnosti na úhradovou vyhlášku na rok 2016 v části týkající se pobytových zařízení poskytující sociální služby

Pane senátore, jak hodnotíte verdikt Ústavního soudu, ohledně rušení části úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví na rok 2016, týkající se regulace výkonu pobytových zařízení sociálních služeb, tzv. odbornosti 913?

Je pro nás velké zadostiučinění, že po dlouhé době odmítání nejenom Ministerstvem zdravotnictví, ale také pojišťovnami, Ústavní soud shledal naše nároky za naprosto oprávněné. Bylo tak vlastně určeno, jak se vypořádat s hrazením a regulací těchto potřebných služeb organizacím poskytujícím sociální služby v domovech pro seniory a obdobných zařízeních, respektive ústavní soud přesně pojmenoval způsob, jak s těmito poskytovateli o úhradách a regulacích jednat. Dosud to jasné nebylo a s poskytovateli nebyla vůle jednat. Doufám, že díky verdiktu ústavního soudu bude jisté, že lidé potřebnou službu dostanou a Ti, kteří ji poskytují, to nebudou muset dělat na svůj úkor nebo na úkor někoho jiného, ale budou ji mít zaplacenou, tak jak to má být. Mám z toho bezesporu velmi dobrý pocit.

Jaký máte názor na význam sociální péče pro naše starší spoluobčany v domovech se zvláštním režimem, kde je poskytována péče seniorům závislým na pomoci druhé osoby? Jedná se především o osoby s demencí, kde je nejčastějším onemocněním Alzheimerova nemoc, Parkinsonova nemoc a podobná onemocnění.

Domnívám se, že zde mluvíme o jednom z fenoménu dnešní doby. Naše populace se dožívá stále vyššího věku, což je samozřejmě chvályhodné, ale tím pádem se nám také zvyšuje procento těch, jimž se díky nemoci zhoršuje kvalita života a my jim musíme poskytnout potřebnou pomoc. Žijeme v relativně bohaté Evropě a jsem přesvědčen, že je třeba reagovat na danou skutečnost a nemůžeme opomíjet tyto problémy. Neposkytujeme tak službu jen lidem postiženým demencí, ale z velké části také jejich rodinám. Jsem velmi rád, že se u nás existují organizace, které se této problematice věnují a poskytují kvalitní sociální službu. My jako stát jim pak k tomuto musíme zabezpečit potřebné prostředky.

Demografický vývoj dnes nevypadá vůbec optimisticky, dožíváme se stále vyššího a vyššího věku. Výzkumy nám ukazují, že lidí s dementním onemocněním by do roku 2030 mělo být až dvojnásobek oproti dnes diagnostikovaným 150 tisícům. Má tento problém vůbec nějaké řešení?

Řešení to z mého pohledu má. Evropa obecně, nás nevyjímaje, má podporovat rodiny tak, aby pomyslná věková pyramida, která se neustále dramaticky zvyšuje, s sebou nesla také potřebnou dobrou kvalitu života. Je věc vývoje a výzkumu, aby se dalo preventivně předcházet nástupu těchto chorob. Nicméně důležité je posílit základ této pyramidy, aby bylo více dětí a více mladých v naší společnosti a nestala se z nás společnost seniorů, která je předurčena k zániku. Musíme si uvědomit, že každý z nás je smrtelný a tzv. "nesmrtelnost" našeho národa, našeho státu, je třeba zajistit větší propagací a podporou rodin. Z mého pohledu je třeba lidem ukázat, že to největší štěstí nalezneme všichni právě v rodině, bez ohledu na dnešní moderní a vyspělou dobu. To si myslím, že je ta správná cesta a odpověď na Vaši otázku.

... říká pan senátor Čunek, který má... kolik děti.... ? J

.. čtyři J

Loni v červnu jste v senátu uspořádal veřejné slyšení, na téma podávání léků per os pacientům s demencí v pobytových zařízeních sociálních služeb z toho je zřejmé že se systému sociálních služeb věnujete v širším záběru, proč je tomu tak?

Jednoduše proto, že se domnívám, že je to potřeba. Přijde mi nespravedlivé, aby lidé, kteří poskytují tyto služby především v domovech se zvláštním režimem, nedostali zaplaceno a v případě, že službu z tohoto důvodu vypověděli, by se tak měli vystavovat trestněprávní odpovědnosti za to, že někomu ublížili na životě, že mu nepodali léky ve správném čase, správném množství, protože on sám to nedokáže. Jestliže naše společnost deklaruje, že se o tyto lidi dokáže postarat, že vše zajistí, nemůže zároveň chtít, aby to někdo dělat zadarmo. To je přeci nesmysl. Máme ve státním rozpočtu mnoho možností, kde můžeme ušetřit, jelikož v mnohých projevech naší společnosti jsme až rozmazlení, na druhou stranu vůči těmto zařízením jsme naopak nespravedliví. To je tedy můj důvod.

Prožíváte nyní velmi úspěšné období. Jste již druhým obdobím senátorem, starostujete Vsetínu a nedávno jste triumfoval v krajských volbách, obdržel jste nejvíce hlasů v republice a následně jste se chopil funkce hejtmana Zlínského kraje. Jak se vám daří tento obrovský nápor zvládat?

Známe to všichni, když se člověku plní jeho představy a sny, tak toho dokáže daleko víc, než když je v nějaké celkové životní depresi. Zatím se mi to tedy zvládat daří, ale samozřejmě si uvědomuji, že to tak nemohu takto pracovat dlouhodobě. Být senátorem, starostou a hejtmanem jsou výkonné funkce, které není dobré dělat současně, jelikož bych pak musel někde něco šidit, což samozřejmě nechci. Nebudu zastírat, že nejsem tímto úspěchem ve volbách velmi potěšen. Obzvláště pak po těch dobách, kdy jsem byl díky médiím zatracován, se ukázalo, že přeci jenom lidé mají svou hlavu, své poznání, a že i přes progresivní kampaň, neztratili rozum. To mě opravdu potěšilo. Předpokládám, že zhruba do měsíce, budu muset pozici starosty Vsetína předat někomu jinému. Nicméně Vsetín nechci opustit dříve, než dokončím zásadní procesy, které ho nasměrují tak, aby můj nástupce mohl pokračovat v určené cestě a nemusel řešit prvopočáteční problémy rozhodování, kterým směrem se dát. Chci být ten, kdo správnou cestu pro Vsetín vybere.

Jak se Vám spolupracuje s odbornou společností Gratia Futurum 913, která právě zastupuje pobytová zařízení sociálních služeb?

S touto společností se mi spolupracuje velmi dobře. V předchozích odpovědích jsem vyjádřil důvody, proč se o tuto problematiku zajímám a s touto společností máme vlastně stejný cíl. Celková spolupráce je tak mezi námi, z mého pohledu, velmi efektivní a příjemná.

Co byste popřál do nového roku klientů domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem a co těm, kteří se v těchto domovech o klienty starají?

Klientům domovů, kteří jsou nemocní, bych v první řadě popřál, aby se jejich zdravotní stav držel na co nejlepší úrovni a v rámci možností se samozřejmě, pokud možno zlepšoval, nebo alespoň nezhoršoval. Každý z nás, ať je zdravý nebo nemocný, si musí uvědomit, že je smrtelný a je třeba si toto umět uvědomit a přijmout. Přál bych tedy těmto nemocným lidem, aby nalezli klid, aby si každý uvědomil, ve které fázi tohoto života se nachází, co za sebou zanechal a že kolem sebe má spoustu přátel a svou rodinu. Vedení a zaměstnancům domovů, kteří se o tyto seniory starají, chci hlavně poděkovat a zároveň jim popřát, aby měli hodně sil. Věřím, že energie a radost, kterou do práce vloží, se jim mnohonásobně vrátí. Přeji zdravotním sestrám, pečovatelům i dalšímu personálu domovů, aby je jejich práce bavila a aby se necítili opomíjení v této společnosti.