Rozhovor s poslankyní Janou Hnykovou nejen o tzv. „velké“ novele zákona 108/2006 Sb.

24.08.2017

Jana Hnyková je členkou Poslanecké sněmovny i jejích výborů pro zdravotnictví a sociální politiku. K problematice sociálních služeb má tedy velmi blízko a my jsme se jí proto zeptali na několik otázek. 

V červnu prošel poslaneckou sněmovnou Váš pozměňovací návrh ohledně způsobu zveřejňování smluv pobytových zařízení se zdravotními pojišťovnami. Co tato změna domovům (DPS, DZR) přinese nového?

Ráda bych v úvodu této otázky řekla, že jsme na tomto pozměňujícím návrhu spolupracovala právě s odbornou společností Gratia futurum 913, společně vyjednávali s odpovědnými zaměstnanci ministerstvem zdravotnictví a tak pomohli dobré věci.

V pozměňujícím návrhu se jednalo o zvláštní smlouvě uzavírané podle § 17a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, byly zveřejňovány v registru zdravotnických smluv podle téhož zákona. A musím se vrátit k jednoduchému vysvětlení, které k této problematice zaznělo:

Díky tomu se na úhradové dodatky bude vztahovat možnost dohodnout zpětnou účinnost těchto dodatků od počátku roku, v jehož průběhu bude dodatek uzavřen. Schválený pozměňovací návrh tedy umožňuje prodloužit dobu pro vyjednávání se zdravotními pojišťovnami o úhradových dodatcích až do 31. prosince roku, na který má úhradový dodatek platit.

Dosavadní právní úprava váže účinnost zvláštní smlouvy/dodatku na zveřejnění v registru smluv, což zcela popírá stávající zažitou praxi, kdy se úhradový dodatek sjednává v průběhu běžného roku s účinností od 1. ledna, shodným způsobem jako tak činí nemocnice či jiná zdravotnická zařízení. Povinnost zveřejňovat smlouvy ve zdravotnickém registru má příslušná zdravotní pojišťovna, pobytovým zařízením sociálních služeb tedy nevzniká žádná nová povinnost. Případná sankce za nezveřejnění dopadá také plně na bedra příslušné zdravotní pojišťovny. Současně s účinností této novely pomine povinnost zveřejňovat zvláštní smlouvy a dodatky k nim v registru smluv vedeným Ministerstvem vnitra ČR.

Tzv. "velká" novela zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách pravděpodobně poslaneckou sněmovnou neprojde. Jaké jsou ty nejzávažnější důvody, proč novelu v této podobě odmítnout?

V tuto chvíli je shoda většiny politických stran a tento zákon opravdu nebude projednán do konce tohoto volebního období. Kdybych chtěla rozebírat jednotlivé problémové body, byl by to článek jen o této novele a to nechci. Obecně shrnu, že tato novela byla špatná a měla více negativního, než pozitivního a já věřím, že až jí bude řešit příští Poslanecká sněmovna, bude lépe připravená, vydiskutovaná, bude na ní shoda odborné i laické veřejnosti. Především bude ve prospěch sociálních služeb.

Sektor pobytových sociálních služeb je již dlouhá léta ze strany státu významně finančně poddimenzován. Jaké vidíte řešení tohoto stavu v budoucnosti?

Každý stát si musí stanovit své priority, které bude prosazovat ke spokojenosti svých občanů. Sociální oblast je významnou součástí naší společnosti, a pokud chceme, aby byla naplněna, potřebuje dostatek financí a kvalitní a vzdělaný personál. Ze státního rozpočtu je nutné posílit tuto oblast v oblasti vyrovnávacích plateb a umím si představit, že by se tyto výdaje staly mandatorními výdaji státu. Byla by to větší jistota pro celou sociální oblast i pobytová zařízení sociálních služeb. Kraje by měly nastavit dle požadavků z měst a obcí množství pobytových služeb na svém území a zajistit jejich financování bez rozdílu jejich registrovaného zřizovatele. Možná bychom mohli v budoucnu změnit systém financování a přispívat na lůžko. Je nutné vést s odbornou a občanskou veřejností nad touto problematikou diskusi, aby to bylo ve prospěch občanů.

Nejen v ČR každoročně přibývá počet pacientů s Alzheimerovou chorobou. Hodlá stát právě tuto oblast nějak podporovat?

Umím si představit, že Česká alzheimerovská společnost a další organizace pomáhající lidem s tímto onemocněním a jejím blízkým by velmi pomohlo naplňování Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc, který byl schválen v roce 2016. Jejím cílem je nejen zlepšení kvality života lidi s Alzheimerovou nemocí, ale i péče o jejich blízké, kteří pečují. Zároveň by se měla zvýšit informovanost v rámci zdravotních a sociálních služeb, vzdělávání, vznik center zaměřených na toto onemocnění a další výzkumné aktivity k problematice demence. Já jsem zatím takové aktivity nezaznamenala a myslím si, že je nutno nejen to dát na papír, ale aktivně to i naplňovat.

Sama osobně navštěvujete mnoho pobytových zařízení poskytujících sociální služby. Jak vnímáte atmosféru těchto zařízení?

Bezesporu největší díl práce zde odvádějí samotní zaměstnanci přímé péči. Při každé návštěvě si vzpomenu na své dřívější působení v podobném zařízení, předtím, než jsem byla zvolená do Poslanecké sněmovny. O to víc mě těšilo, že jsme v Poslanecké sněmovně přispěli k zařazení mého mimořádného bodu k navýšení platů v sociální oblasti a přijali jsme usnesení k této problematice. Lidé v sociálních službách si zaslouží, aby byli touto společností oceněni. Patří jim veliké poděkování za jejich práci ve prospěch seniorů a zdravotně postižených osob.

Zúčastnila jste se konference pořádané odbornou společností Gratia futurum 913 v Dobříši. Jak konferenci hodnotíte a jak se Vám s Gratia futurum 913 spolupracuje?

Moje spolupráce s touto společností se datuje od jejího vzniku. Zastupují pobytová zařízení sociálních služeb, hájí jejich zájmy a myslím, že je vidět za nimi kus práce. Na konferenci zazněly velmi palčivé problémy, o kterých se diskutovalo. Moc bych si přála, aby se všechny organizace v této oblasti naučily spolupracovat a hledaly nejlepší cestu v problematických oblastech, ať je to ošetřovatelská péče v pobytových zařízení, vzdělávání všeobecných sester, inkontinentní pomůcky a mohla bych jmenovat další. Důležité je na tuto problematiku nejen upozorňovat, ale hledat i řešení spolu se zákonodárci a jednotlivými ministerstvy zdravotnictví a práce a sociálních věcí.